PhDr. Michaela Cyprichová


Otázky a odpovědi

Jaký je rozdíl mezi psychologem, psychiatrem a psychoterapeutem?

Psycholog je absolvent oboru psychologie na vysoké škole humanitního zaměření. Používá titul Mgr. nebo pokud má i postgraduální vzdělání, má titul PhDr. či PhD. Může poskytovat psychologické poradenství a psychodiagnostiku. Může pracovat ve zdravotnických i nezdravotnických zařízeních. Psycholog nepředepisuje léky, léčí především slovem. Pokud pracuje ve zdravotnickém zařízení a získá atestaci, stává se z něj klinický psycholog a může spolupracovat i se zdravotními pojišťovnami. Bez psychoterapeutického výcviku by neměl provádět psychoterapii. V případě, že výcvik nemá ještě dokončený, může pracovat jako psychoterapeut, ale jeho práce musí podléhat supervizi.

 

Psychiatr je lékař. Vystudoval tedy medicínu a dále se specializoval v oboru psychiatrie. Má titul MUDr. Pracuje ve zdravotnických zařízeních nebo má soukromou praxi. Může předepisovat léky. Většinou spolupracuje s pojišťovnami, takže pacient za služby neplatí. Návštěva u psychiatra probíhá jako u klasického lékaře: popis problému-diagnóza-předepsání medikamentů. Pokud má zároveň psychoterapeutický výcvik, může provádět i psychoterapii.

 

Psychoterapeut je člověk, který vystudoval psychiatrii, psychologii nebo i jiný humanitní či sociální obor a zároveň absolvoval psychoterapeutický výcvik. Ten trvá několik let a opravňuje ho k provádění psychoterapie, tj. léčbě duše pomocí rozhovoru. Existují různé psychoterapeutické směry; každý z nich se snaží dosáhnout stejného cíle různými cestami. Doporučuji vybírat si terapeuta s výcvikem akreditovaným pro české zdravotnictví, protože existují směry, které jejich tvůrci a absolventi nazývají psychoterapií, nejsou a nemohou však být za psychoterapii uznány.

Psychologické poradenství, psychoterapie a farmakoterapie se často prolínají a doplňují.

—————

Co je to psychodynamická psychoterapie?

Psychodynamická psychoterapie vychází z klasické psychoanalýzy, od které převzala teorie o významu nevědomé psychické činnosti, intrapsychických (vnitřních) konfliktů a zážitků z dětství. Zároveň se na rozdíl od psychoanalýzy zabývá i současnými problémy klienta a jeho mezilidskými vztahy, které často mají souvislost s jeho zkušenostmi z minulosti. Terapeut rovněž pracuje s terapeutickým vztahem mezi ním a klientem - tedy s přenosem klienta a svým protipřenosem.

Cílem psychodynamické psychoterapie je porozumění souvislostí mezi současným chováním klienta a jeho minulými zážitky a pochopení vlastního podílu na opakujících se problémech, což vede k částečné restrukturalizaci osobnosti ve smyslu zmírnění či odstranění symptomů. Tato terapie na rozdíl od některých jiných tedy řeší samotnou příčinu problému. Zjednodušeně řečeno, když "odstraníme" přičinu (minulost nezměníme, můžeme však změnit náš pohled na ni, najít zpřetrhané souvislosti, uvědomit si některé skutečnosti, které jsme si dřív neuvědomovali apod.), problém už nebude mít tendenci se vyskytovat v budoucnu v jiných formách, jak by se mohlo stát v případě, kdy bychom se zaměřovali pouze na odstranění daného symptomu a neřešili jeho kořeny. Účinek psychoterapie je srovnatelný s farmakoterapií, její efekt je však trvalejší (přetrvává i po skončení psychoterapie).

Psychodynamická psychoterapie je zejména vhodná u klientů s poruchami osobnosti, neurotickými poruchami, úzkostnými a afektivními poruchami (tj. poruchami nálad), poruchami příjmu potravy, závislostmi na psychoaktivních látkách a sexuálními poruchami. Mají o ni zájem zejména klienti, kteří už vyzkoušeli různé krátkodobé terapie, ovšem bez většího efektu.

Doporučená frekvence sezení je minimálně 1 hodina 1x týdně. Aby léčba byla efektivní, je důležitá pravidelnost. Délka léčby je individuální, zpravidla však můžete změny, které budou trvalé, očekávat až při dlouhodobé terapii.

 

—————

Jak probíhá první setkání?

Pokud máte zájem mne kontaktovat, můžete mi zavolat nebo napsat mail. Pokud chcete, můžete mi přímo v telefonu či mailu nastínít, čeho se Váš problém týká. Pro některé lidi však může být nepříjemné po telefonu říkat člověku, kterého třeba nikdy neviděli, své soukromé záležitosti, proto si je můžete nechat až na osobní setkání. Poté si domluvíme termín našeho prvního setkání. Přijďte prosím pokud možno přesně na čas, na kterém jsme se dohodli, abyste nemuseli čekat nebo abyste nepřišli o část hodiny. Na prvním setkání dostanete pro sebe prostor svobodně vyjádřit své problémy a ujasnit si, co od psychologa očekáváte a jak bych Vám mohla pomoci. Na základě toho se dohodneme na způsobu léčby a stanovíme frekvenci setkání.

Někteří lidé si chtějí pouze něco ujasnit, nechtějí dlouhodobou léčbu, v takovém případě postačí jen jedna nebo několik málo konzultací.

—————